Na stránkách červnového Zpravodaje jste mohli narazit na v pořadí druhé vydání „Hněvotínské tajenky“. Její kompletní vyluštění a dodatkové informace k jednotlivým pojmům naleznete právě zde!
Pojmy z křížovky:
VODOROVNĚ:
2. Kovář: Jaroslav Kovář ml. navrhl místní pomník Obětem válek v roce 1968, za sebou měl již řadu dalších realizací, zejména v Olomouci. Jeho nejznámějším projektem je pomník Rudé armády v olomouckých Čechových sadech. Zmiňuje se o něm historický článek ve Zpravodaji 2/2021.
4. Stouska: Do potoka Stouska se vlévá místní Hněvotínský potok. Stouska protéká Topolany, Ústín a u Těšetic se vlévá do říčky Blata.
6. pyžamový: Ples v pyžamech si premiéru odbyl v únoru 2013, jeho pořádání se chopil spolek TJ FC Hněvotín. Poslední pátý ročník proběhl během plesové sezóny 2017 – viz Zpravodaje.
8. Zeman: Prezident Miloš Zeman Hněvotín navštívil v březnu 2017 během své návštěvy Olomouckého kraje. Stal se tak prvním státním představitelem naší země, který k nám kdy zavítal.
12. starosty: Fotbalový turnaj, ve kterém se proti sobě postavila mužstva z jednotlivých částí obce se těšil velké popularitě. Poprvé je soutěž „O pohár starosty obce“ zmiňována v obecní kronice za rok 2000, naposledy pak v kronice 2003.
13. Kalorie: Firma Vladimíra Stoličky zpracovávala kovový odpad a v obci budila jednu dobu vášnivé emoce. Lidé si stěžovali na hluk a otřesy způsobené průjezdem nákladních vozidel centrem obce. Firma u nás působila od roku 1990, po roce 2007 se přesunula do Olomouce-Holice, kde působí dodnes.
15. Kosova: Místní ubytovna poskytla od května 1999 azyl více jak 100 běžencům z Kosova, kde tou dobou zuřila válka. Strávili tu asi 2 a půl měsíce, následně se koncem srpna vrátili zpět do své domovské země.
19. Krumpolc: Dlouholetý farář Eduard Krumpolc v místní farnosti působil v letech 1994 až 2018. Ve druhé polovině 90. let se výrazně zasadil o celkovou rekonstrukci kostela sv. Leonarda.
21. ČČK: Činnost Českého červeného kříže má v obci dlouhého trvání. Členové spolku se podílí na organizaci přednášek, setkání seniorů, zájezdů či pečení cukroví pro děti.
23. pieta: Pieta, tj. sousoší Panny Marie s tělem Krista na klíně, se nachází na konci Velkého Klupoře směrem na Skaly. Renovace této památky proběhla v roce 2017.
25. krojidlo: Jeden ze dvou zemědělských nástrojů v obecním znaku. Červené krojidlo je podloženo pod stejně zbarvenou radlicí v bílém štítku.
26. volejbal: Plážový volejbal se mezi místními těšil velké oblibě, v roce 2020 tak bylo vybudováno ještě druhé hřiště, které je vyčleněno speciálně pro děti do 15 let.
31. palcát: Na vrchol pomníku Obětem 1. a 2. světové války patřila dle původních plánů rudá hvězda. Nakonec se tak nestalo, na nejvyšším sloupě tak najdeme tradiční husitskou zbraň tzv. palcát – zmiňováno v článku ve Zpravodaji 2/2021.
32. DPS: Přestavba domu čp. 38 na Dům s pečovatelskou službou proběhla v 80. letech v rámci „Akcí Z“. Po revoluci čekalo obec mnoho dokončovacích prací, objekt byl totiž zkolaudován nedokončený a nacházelo se mnoho nedostatků, které bylo třeba dořešit. Úpravy DPS trvají dodnes – OÚ se snaží o to, aby byl pobyt pro ubytované co nejkomfortnější.
33. Topolanská: Budova základní školy sídlí na nejdelší hněvotínské ulici od roku 1929, kdy byla postavena.
35. Hněvanka: Tradiční dechová kapela vedená Jiřím Pavlíčkem navazuje na tradici slavné Dechové hudby Sigmy Lutín. Pravidelně vystupuje na obecních akcích (např. kácení máje, pivní slavnosti apod.), k nacvičování a zkoušení využívá sál kulturního domu.
37. Bican: Josef Bican, jeden z našich nejlepších fotbalistů 20. století, obec navštívil roku 1981 při příležitosti 30. výročí založení fotbalového spolku v Hněvotíně. Naši se tehdy utkali v zápase se Slavií Praha.
38. sláma: Velikonoční zvířátka spolku ProVás jsou sice pojmenována jako „slaměná“, ve skutečnosti jsou ale vyplněna senem. Více o výzdobě na webu spolku či ve Zpravodaji 2/2021.
40. žen: Český svaz žen se od 2. poloviny 20. století významně podílel na společenském životě. Pořádal výlety pro děti i dospělé, setkání žen (v kronice označovány jako „Babince“), akce pro děti – závody na kolečkových bruslích, finančně přispíval na ceny pro vítěze soutěží apod. Činnost svaz ukončil po roce 2011.
41. Banat: Pobočka společnosti Jezírka Banat, s.r.o. sídlí na okraji naší obce od roku 2012.
43. Komenský: Busta „učitele národů“ se na sokl před budovou ZŠ vrátila během rekonstrukce školy v roce 2014.
44. mandlovna: Budova vedle hasičské zbrojnice sloužící k mandlování se vyplatila zejména v době normalizace, kdy ještě neměla každá domácnost vlastní pračku na prádlo. Po roce 1989 její význam upadal a stala se pro obec ztrátovou. Kronika zmiňuje ukončení jejího provozu v roce 2004. Budova dodnes slouží jako obecní sklad.
45. sobota: Akce „Zelená sobota“ významně přispívá ke zlepšení vzhledu přírody v okolí obce. Sbírání odpadků, sázení nových stromů a keřů, oprava obecního mobiliáře – to vše lze pod toto označení zahrnout.
46. Kout: Část, která je označována jako „Kout“ tvoří původní centrum obce – od kostela, kolem budovy MŠ až po Kout se rozkládá původní náves.
SVISLE:
1. Poporest: Pod tímto názvem byla restaurace v KD provozována od poloviny 90. let až do července 2005, kdy byl podnik z důvodu nesplněných hygienických směrnic EU uzavřen. Provozovateli byli pánové Petr Pohludek a František Popelka – první dvojice písmen jejich příjmení se promítla do názvu restaurace – POPOrest.
2. krypta: V kostelní kryptě se nachází jediná rakev, ve které jsou uloženy ostatky faráře Johanna Josepha Kyliana (zemřel 1777). Kylian se zasadil o celkovou přestavbu kostela do dnešní podoby v letech 1774 až 1776, věž byla dokončena 1777. Krypta je přístupná při Noci kostelů či Dnech obce.
3. U Všetičků: Řeznictví otevřeli manželé Všetičkovi v průběhu roku 1996. Provozovna u autobusové zastávky byla otevřena až do roku 2019.
5. Klupoř: Malý a Velký Klupoř – v minulosti chudinská část obce. Hanlivý název „Klupoř“ dali místu bohatí němečtí sedláci. Jde o zkomolené německé označení „klub holých prdelí“.
7. Gottwald: První dělnický prezident Klement Gottwald se již za svého života dočkal budování kultu osobnosti. Řada měst a obcí mu po Únoru 1948 udělovala čestná občanství. Nejinak tomu bylo i zde v Hněvotíně. Gottwald se stal čestným občanem obce už koncem roku 1949. Po roce 1989 mu byl tento titul odňat.
9. Marek: Augustin Marek zde působil v letech 1923 až 1938 – mimo starost o českou kroniku byl i řídícím učitelem české obecné školy. Marek se narodil roku 1880 ve Štramberku, jako učitel působil mj. v Horní Čeladné, ve Štramberku či v Lutíně. Za 1. světové války bojoval na ruském a poté italském bojišti. Konec války jej zastihl na francouzské půdě. Obecní dění přestal zaznamenávat po roce 1938, kdy odešel na školu v Holici.
10. škola: V dnešní budově pošty sídlila nově zřízená česká obecná škola od svého zřízení v roce 1902, prvním správcem školy byl pan Rudolf Žižka. Až do roku 1904 provázely výuku na škole spory Čechů s Němci – německému obyvatelstvu se nelíbila možnost výuky české menšiny v jejím rodném jazyce. Českých žáků přibývalo, po roce 1920 se škola rozrostla na dvoutřídní.
11. Famo: Firma FAMO sídlí v budově bývalé kovárny u vjezdu do ZD od roku 1996. Zaměřuje se na výrobu garážových vrat, závor, parkovacích systémů apod.
14. baroko: Do dnešní barokní podoby byl kostel přestavěn v letech 1774 až 1777. Pro baroko je typická zdobnost, monumentálnost a emotivnost – většinu rysů tohoto slohu lze obdivovat v interiéru hlavní lodi našeho kostela.
16. orlice: Autorem sochy orlice na pomníku z roku 1916 je významný olomoucký sochař Julius Pelikán. Socha je vytesána z prachatické žuly, od Pelikána ji nechali vytvořit zástupci 12. c.k. polního dělostřeleckého pluku, kteří celou realizaci pomníku iniciovali.
17. Vlčata: Družina mladých myslivců Vlčata zahájila činnost na podzim 2011 pod vedením manželů Ošťádalových. Kroužek myslivosti se těšil velké oblibě, děti se účastnily soutěží O zlatou srnčí trofej a jiných akcí. Vlčata měla vlastní klubovnu v budově KD. Činnost byla ukončena v roce 2018.
18. U Hněvoty: Firma Spro, s.r.o. zprovoznila Multipark U Hněvoty v průběhu roku 2020. Na začátku byl stánek ze zmrzlinou a nápoji, později se přidalo i drobné občerstvení, grill, automyčka, benzinová pumpa a nakonec i Bistro U Hněvoty. V bistru jsou nabízena jak denní polední menu tak i pizza.
20. prasátka: Akci „Po stopách zlatého prasátka“ zavedl kroužek DMM Vlčata. Později byla akce organizována ve spolupráci se spolkem ProVás Hněvotín. 23. prosince se děti s rodiči vypravily do Skal vystopovat zlaté prasátko, opéct si špekáček a nakrmit lesní zvěř.
22. JZD Blata: Místní JZD mělo před rokem 1989 pod správou pole u nás, v Topolanech, Nedvězí, Žerůvkách, Bystročicích, Slavoníně, Nemilanech a na Novosadech. Po sametové revoluci došlo k jeho rozdělení na dva celky – 1) Hněvotín + Topolany, sídlo ZD v Hněvotíně; 2) zbývající obce. Název JZD Blata byl zrušen, dnes nese stručný název ZD Hněvotín.
24. Mrkusová: Místní učitelka matematiky a fyziky kroužek mažoretek založila po svém odchodu do důchodu v roce 2001, chtěla si tímto způsobem zachovat kontakt s dětmi. Paní Jana Mrkusová působila rovněž v místních spolcích – v ČČK či Svazu žen. S mažoretkami vyjížděla na mnohá vystoupení a soutěže, spolek ČČK na ně dívkám zajistil slušivé stejnokroje. Kroužek vedla až do roku 2012. Roku 2014 obdržela plaketu J. A. Komenského za dlouholetou vynikající práci v ZŠ Hněvotín.
27. Liaz: Cisternu značky Škoda Liaz, tzv. Trambus, získali místní hasiči v roce 2009. Vůz vyrobený v roce 1983 čekala finančně nákladná oprava, která však přinesla výsledek v podobě chlouby místního hasičského sboru.
28. J. K. Tyl: Ochotnický spolek zahájil činnost v roce 1947. Zpočátku v malém sále jednoho z místních hostinců. Díky Rudolfu Albrechtovi následně našel spolek zázemí v tělocvičně školy. Po dostavbě budovy KD v 50. letech se jeho pódium stalo domovskou scénou ochotníků. Činnost spolku trvala až do roku 1962. Více ve článku ve Zpravodaji 1/2021.
29. leden: Tradiční a oblíbená akce se koná vždy první den nového roku.
30. Myšáků: Obchod „U Myšáků“ otevřel na podzim roku 1992 a navazoval na rodinnou tradici samoobsluhy z přelomu 40. a 50. let 20. století. Prodejna se udržela do dubna 2001, kdy byla zavřena pro malý obrat. O rok později byl na jejím místě otevřen obchod SONAP se součástkami do aut a s různými autodoplňky.
31. Pivní slavnosti: Poprvé je hasiči uspořádali v létě 2014. Od tohoto roku se tyto slavnosti tradiční akcí místních hasičů. V nabídce je vždy mnoho druhů piva, občerstvení i hudební doprovod místních či hostujících hudebních skupin.
34. Stavod: Splašková kanalizace byla hlavním bodem zájmu v obci v letech 2005 až 2007. Práci na kanalizaci měla odvést firma STAVOD Lutín, která ji však nedokončila zcela zdárně a dokončovací práce + opravy musela v roce 2007 dodělat firma EKOZIS.
35. Haná: Obec je jednou ze 49 vesnic, které jsou členem Regionu Haná.
36. PraPra: 80 hněvotínských dětí se spolu s vedoucími vrátilo v létě 2018 do pravěku aby poznalo, jak pravěký člověk žil. Každé z družstev si vybudovalo vlastní opiddum, namalovalo nástěnné malby či sbíralo zásoby jídla. Průvodcem týdne byla Hněvuše (místní variace Venuše) a mamut Hněvík. Mamut byl poslední den unesen zlými gorilami a děti se musely vydat na jeho záchranu. Vše ale dobře dopadlo. Během tábora nechyběl tradiční výlet – tentokrát do Archeoskanzenu Všestary.
37. boží muka: Boží muka v polích směrem na Ústín byly dlouhá léta v dezolátním stavu. Roku 2014 byla kompletně zrenovována.
39. Válkov: Další z místních čtvrtí s tradičním názvem: Velký a Malý Válkov. Název nese dle unikátních cihel „válků“, z nichž byly postaveny domy v této části vesnice. Dodnes se ale bohužel nedochovala ani jedna z těchto staveb.
42. květen: Tradiční Slet čarodějnic se dle starých zvyků koná vždy začátkem května. Dle počasí buď v místních Skalách či na hřišti FC. Zcela poprvé se tato akce konala v roce 2004 na dvoře ZŠ čp. 250.
Výsledná tajenka zní:
JOSEF ŽIŽKA řečený PAN ŘÍDÍCÍ se během 2. světové války zasadil o zachování
MÍSTNÍ ČESKÉ ŠKOLY. Po válce vedl řadu let obecní ZÁLOŽNU.
Budeme se těšit u luštění další „Hněvotínské tajenky“!
Připravili: Lukáš Koníček a Adam Niessner